"V úsvitu věků
jen Ymi vlál,
nebylo moře
ni mohutných vln,
nebyla země,
ni nahoře nebe,
jen pustá, bez trávy
zela propast."

Toto praví o době před vznikem světa Vědmina píseň. Zmíněná propast se v Eddě nazývala Ginnungagap (zející propast, propast propastí) a na jednom ze dvou konců tohoto prázdného prostoru se nacházel Niflheim (domov mlhy). V této zemi vládla mlha, zima a temnota. Ze studny Hvergelmi (kypící kotel) tady vytékalo dvanáct ledových proudů Élivág, z nichž vznikl první život. Naproti na jihu se rozkládal ohnivý Múspellsheuim (zánik světa ohněm) a v něm vládl ohnivý obr Surt (černý). Jedovaté kapky z ledových proudů Élivág začaly tát v žáru Múspellu a tak vznikl život - praobr Ymi. Ten se živil mlékem prakrávy Audhumly, která vznikla táním prajinovatky. Jednou, když se obr napil a usnul, v jeho levém podpaží se narodili muž a žena. Jeho nohy pak spolu zplodily syna. Odtud pocházejí obři, jejich svět se nazývá Jötunheim (svět obrů) a leží na východě. Od světa lidí ho oddělují řeky a železný les. Ještě dříve před tím však kráva Audhumla (symbol země) lízala ledové kry. Prvního dne vznikly z ledu vlasy, druhého dne hlava a třetího dne již celý vysoký a silný muž, jenž dostal jméno Búri (otec zploditel). Ten zplodil ze sebe sama syna jménem Bör, který si vzal Bestlu, dceru obra Böltora (Bölthorn - trn neštěstí), s níž měl tři syny - Ódina, Viliho (vůle) a Véa (svatyně). Ódin je nejdůležitější, neboť Vili a Vé jsou odrazem jeho ducha. Tito tři bohové jsou prvními bohy na světě a žijí stejně jako lidé. Zovou se Ásové.